Klášter – Ostrov nad Ohří
Na západním okraji historického Ostrova v sousedství slavného zámeckého se rozkládá rozsáhlý klášterní areál, odedávna známý jako Posvátný okrsek. Jeho historie sahá do roku 1644, kdy byl položen základní kámen k první stavbě - pohřební kapli sv. Anny. Postupně zde vyrůstali další stavby - piaristický klášter s kostelem Zvěstování Panny Marie, kaple sv. Floriána a kaple Panny Marie Einsiedelnské, která v roce 1710 výstavbu areálu uzavřela. S výjimkou budovy kláštera jsou všechny stavby v areálu otevřeny veřejnosti. Součástí klášterního areálu je nyní i Ekocentrum v klášterní zahradě s více než dvěma stovkami zvířat.
Zámek a park Ostrov nad Ohří
Od konce 15. století v majetku Šliků, od 17. století se zde postupně vystřídala saská knížata, bádenský vládnoucí rod, rakouský dům a jeho toskánská linie. Jedná se o komplex několika budov zvaných Šlikovský zámek, Lauenburský zámek, Palác princů (též Bílý dvůr) a letohrádek. Na zámek navazuje rozsáhlý zámecký park. V současné době sídlí na zámku střední průmyslová škola. Zámecký park a Palác princů je přístupný veřejnosti.
Andělská hora - hrad
Obec prvně připomínána r. 1487 jako podhradí, nad ní starší gotický hrad Engelsberg na vysokém skalnatém vrchu, založen pány z Rýzmburka v polovině 14. stol. V 16. stol. opuštěn a r. 1635 vypálen Švédy, poté ještě opraven, ale po požáru r. 1718 zůstal zříceninou částečně udržovanou pro turistický ruch. Zachován výrazný zbytek věžového paláce, další obytné budovy, dvojice bran a obvodové hradby. V roce 1978 tu byl natáčen film režiséra Vladimíra Síse Balada pro banditu. Ze zříceniny je daleký rozhled. V obci dále najdete barokní farní kostel sv. Michaela archanděla na gotických základech z doby po r. 1718, pseudoslohově upraven roku. 1890. Cenná barokní hřbitovní kaple Nejsvětější Trojice na trojúhelném půdorysu z let 1696-1712, opravena r. 2005.
Loket – hrad a město
V dominantní poloze nad obloukem Ohře zachovalý románsko-gotický hrad z přelomu 12. a 13. stol. Dominuje mu hranolová věž, okolo ní se seskupily markrabský dům, paláce a brány. Zachováno i opevnění s dělovými baštami. V letech 1822-1949 sloužil jako vězení, nyní muzeum. Město je jako předhradí doloženo po r. 1230, od r. 1337 město královské. Původně gotický kostel sv. Václava z 13. století radikálně přestavěn barokně v letech 1725-1734. Ucelený soubor městských domů reprezentuje všechny stavební slohy od gotiky po klasicismus. Pozoruhodně zachovalý pás městského opevnění s baštami a dvěma branskými věžemi, Prašnou a Robičskou. Dvoupatrová barokní radnice s představenou věží z let 1682-1696. Barokní kaple sv. Anny a Panny Marie z 18. století. Na náměstí sloup Nejsvětější Trojice z r. 1719. Muzeum knižní vazby z r. 2001. Přírodní divadlo z r. 1949 s vynikající akustikou. Goethovy návštěvy města připomíná pomník.
Nový hrad (Hauenštejn)
Královský hrad vznikl na přelomu 13. a 14. stol. k ochraně zemské stezky vedoucí nedalekým údolím Ohře, po dobu své existence většinou udělován v léno různým šlechticům nebo klášterům. Za Šliků v 16. století renesančně opraven, od r. 1663 součástí panství ostrovského až do r. 1811, kdy byl prodán Gabriele Buquoyové a radikálně se proměnil. Během dvou stavebních etap v letech 1840-1850 a 1878-1882 změněn na novogotický zámek, novogotickým cimbuřím opatřena také stará hradní věž, u zámku zřízeno arboretum s lesoparkem. Po zestátnění v roce 1945 zámek sloužil jako ubytovna uranových dolů a dětský domov, po r. 1960 opuštěn a změnil se ve zříceninu. Teprve r. 2000 se objektu ujal soukromý majitel Pavel Palacký a začal se záchrannými pracemi. Od r. 2004 trosky zámku ve stylu tzv. horské novogotiky přístupné veřejnosti stejně jako hradní věž s vyhlídkou.Na návrší nad hradem gotizující kaple z r. 1851. Osada pod ním novodobě zvána Horní Hrad je nyní část obce Krásný Les.
Bečov nad Teplou
Obec připomínána roku 1314, na město povýšena roku 1399. Dominantní komplex gotického hradu a renesančního zámku. Hradní jádro tvoří dvě palácové stavby věžového typu spojené r. 1524 třetím palácem, v čele zbytky válcové věže. Renesanční zámek tvoří obdélný palác doplněný mohutnou osmibokou nárožní věží. Pod podlahou gotické hradní kaple r. 1985 kriminalisty nalezen ukrytý relikviář sv. Maura, vzácná románská skříňka o rozměrech 138x42x64 cm, vyrobená ze zlata a stříbra a vykládaná více než 300 drahokamy. Po restaurování od r. 2002 vystaven v zámku, kde jsou přístupné i prostory kaple a knihovny. Na náměstí barokní radnice z doby po r. 1760, mariánský sloup z r. 1680 a několik empírových domů. Dominantní barokní kostel sv. Jiří z let 1763-1767 s věží z r. 1885. Obnovované arboretum. Muzeum historických motocyklů a hraček. Na Šibeničním vrchu jižně od města objeveny zbytky popraviště.
Nejdek – hrad a město
Obec v údolí Rolavy prvně doložena roku 1340, na město povýšena v roce 1912, v okolí těžba stříbra, cínu, olova i železné rudy, zpracování železa, v 19. stol. založena velká přádelna. Na severním okraji zbytky románsko-gotického hradu z poloviny 13. stol., dochována hranolová věž upravená v 18. stol. na zvonici. Původně gotický kostel sv. Martina ze 14. stol. barokně přestavěn r. 1756, před ním sloup Nejsvětější Trojice a socha sv. Jana Nepomuckého z počátku 18. století.
Evangelický kostel z r. 1904, několik chráněných domů. Muzeum města. Nad městem Nový zámek z r. 1889, upraven z barokní stavby z r. 1652. Východně Křížový vrch s obnovenou křížovou cestou z let 1851-1858 a zříceninou kaple Božího hrobu z r. 1863.
Šlikův hrad – Freudenstein
Vydáte-li se z Jáchymova po silnici do Nového Města, nemůžete ho minout. I když už dnes na místě bývalého hradu uvidíte v podstatě jen dvě dochované věže, má Freudenstein alias Šlikův hrádek stále své kouzlo, pro které ho stojí za to navštívit. Tvoří také jednu ze zastávek okružní naučné stezky Jáchymovské peklo, zaměřené zejména na místní hornickou historii.
A právě s tou je Freudenstein velmi úzce spojen. Roku 1516 založil Štěpán Šlik hornickou osadu Jáchymov (původní název bylo Údolí, později Údolí sv. Jáchyma) a ve stejné době nechal postavit i tento hrad. Úkol svěřil staviteli Janu Münnichovi. Šlikovi šlo hlavně o to, aby měl dobrou kontrolu nad stále se rozrůstajícím územím těžby a nad svými pracujícími poddanými. První zkoušku své odolnosti zažil Freudenstein hned v roce 1525, kdy se jáchymovští horníci vzbouřili a poté, co vtrhli do radnice a zajali purkmistra, vydali se dobýt také hrad. Rozvášněný dav se uklidnil až pod příslibem jistých sociálních ústupků ze strany Šlika, ještě předtím se jim ale podařilo Šlikův hrad značně poničit. Škody však byly celkem rychle napraveny.
Po nástupu Habsburků na trůn začalo docházet ke konfliktům mezi Šliky a Ferdinandem I. Nejprve jim bylo odňato mincovní právo a po nevydařeném povstání definitivně ztratili Freudenstein, který se stal královským majetkem. Těžba stříbra už však tehdy byla značně vyčerpána a hrad tak postupně ztrácel své postavení. Když byl za třicetileté války roku 1639 poškozen dělostřeleckou palbou švédského vojska a vyhořel, už se o jeho záchranu nikdo nepokoušel. Zdivo bylo rozebráno na stavby, zachovány zůstaly jen dvě věže – Šlikovka a Prachárna.
Šlikovka byla původně severozápadní nárožní věž hradu, který míval obdélníkový půdorys. Po zániku hradu byla Šlikovka opatřena kuželovitou střechou s lucernou a stala se z ní městská hláska. V šedesátých letech 20. století věž vyhořela, ale nedlouho poté byla opět zrestaurována a zpřístupněna veřejnosti. Její jihozápadní kolegyni Prachárnu najdete přes silnici, po boku nově přistavěného rodinného domku kopírujícího původní hradební zeď. Jak napovídá její jméno, sloužila kdysi jako skladiště střelného prachu. Je nižší než Šlikovka a má také podstatně slabší stěny.