Plešivec
lanovkou 5 minut, pěšky: 2,8 km, autem: 9,5 km
Pohodu a klid Krušných hor bedlivě střeží několik kamenných strážců, mezi které patří také rozhledna na 1028 m vysoké čedičové kupě Plešivec. Je to jedna z nejlépe dostupných krušnohorských tisícovek, s pohodlnou asfaltovou silnicí až na samý vrchol. Budete-li pozorní, nemůžete odbočku s velkou cedulí za obcí Abertamy směrem na Boží Dar minout.
Plešivec si své návštěvníky starostlivě hýčká. Vedle prostorného parkoviště tu najdete již zmiňovanou osmibokou rozhlednu (16 m vysokou) s ochozem, ze kterého je úžasný výhled přes hřebeny Krušnohoří. Rozhlednu na Plešivci postavila parta nadšenců z abertamského Spolku přátel přírody roku 1895. O třináct let později k ní přibyl dodnes fungující horský hotel s restaurací, kde můžete nasytit svůj hladový žaludek. Pokud se chcete dostat na rozhlednu, musíte projít jídelnou a zaplatit 10 Kč. Tuto možnost máte po celý rok denně od 10.00 do 20.00 hod. Pro sportuchtivé návštevníky byl na Plešivci otevřen rozsáhlý lyžařský areál s osmi sjezdovkami, ke kterým v příštím roce přibude další. Máme se tedy na co těšit! Na vrcholu můžete navštívit nově vybudovaný sportovní areál s obří houpačkou, bungee trampolínou, lanovým centrem a dalšími atrakcemi. Milovníci pěší turistiky se samozřejmě mohou asfaltové silnici vyhnout a vydat se na Plešivec po jedné ze značených turistických stezek. Z Jáchymova sem dojdete po modré, která vede dál do Pstruží a na vrchol Vlčinec. Zelená naopak spojuje Abertamy s Merklínem. Ze Pstruží můžete na vrchol vyjet novou lanovkou.
Blatenský vrch
vzdálenost: 8,5 km
Přímo až k rozhledně Zítě na Blatenském vrchu dojedete pohodlně autem, vydáte-li se z obce Horní Blatná směrem na Boží Dar a zhruba po 1 kilometru odbočíte po asfaltové cestě doleva. V zimě buďte opatrní, občas tu můžete narazit na menší problém v podobě neupraveného sněhu.
Pokud máte dostatek času a chutě nadýchat se čerstvého horského vzduchu, vřele vám doporučujeme vydat se k Zítě z Horní Blatné po červené turistické trase, která je součástí naučné stezky Vlčí jámy. Možná se cestou trošku zadýcháte, ale určitě nebudete litovat.
Rozhledna se na Blatenském vrchu pyšně tyčí od roku 1913. Kdysi tu stával také malý hotel, v 50. letech byl ale zbourán. Abyste si mohli užít nádherný panoramatický výhled, musíte nejdřív zdolat celkem 96 schodů. Otevírací doba 10-17 hodin.
Tisovský vrch - Pajndl
pěšky: 8,4 km, autem: 12 km
Krušnohorskému údolí nad obcí Nejdek vévodí zalesněný masiv Tisovského vrchu, z něhož hrdě shlíží kamenná rozhledna Pajndl. Nabízí jeden z nejkrásnějších rozhledů do širokého okolí - nejen na Krušné hory a jejich nejvyšší horu Klínovec, ale i na výšiny Slavkovského lesa. Za příznivého počasí dohlédnete až na vzdálené vrcholky - Šumavy.
Ke stavbě vyhlídkové věže inspirovaly její stavitele (tehdejší spolek Nejdecké krušnohorské jednoty) starší rozhledny na Klínovci (1884) a Plešivci (1895). Stavba byla dokončena v roce 1897 a stala se ihned vyhledávaným turistickým cílem. Proto zde roku 1908 otevřeli stylovou výletní restauraci, která však za 2. světové války zanikla a rozhledna začala chátrat. Nebýt úsilí několika nadšenců z okolí, kteří v roce 1985 přiměli Městský výbor v Nejdku k financování oprav, jistě bychom o tuto nádhernou vyhlídku přišli.
Pajndl, volně přístupný po celý rok, stojí na 10 m vysoké skále a jeho celková výška je 24 m. Z toho 3 m tvoří prosklený přístřešek, který poskytuje útočiště při horším počasí a na jehož vrcholu je třímetrový bleskosvod. Jinak můžete obdivovat krásy okolí na vyhlídkovém plató, kam Vás zavede točité schodiště tvořené 111 žulovými schody uvnitř rozhledny a 17 schody vedoucími k jejímu vchodu. Vyhlídka je ohraničena mohutným zdobeným litinovým zábradlím, které je jedinou připomínkou spojení se zemí, když pohledem zasněným do dálek zapomenete, že přece jen nelítáte v oblacích.
K rozhledně se pohodlně dostanete na kole i pěšky cestou z městečka Nové Hamry po žlutě značené turistické cestě nebo z Nejdku přes obec Tisová. Z Tisové se pak vydejte po modře a žlutě značené cestě. Na Tisovský vrch je rovněž dobrý výstup od železniční zastávky Tisová nebo Nové Hamry - Sejfy po žlutě značené turistické cestě vedoucí až do Nových Hamrů.
Božídarský Špičák
pěšky: 9,5 km, autem: 13 km
Tento je zároveň po Klínovci druhým nejvyšším vrcholem s nadmořskou výškou 1115 metrů. Objevíme jej na náhorní planině Krušných hor, 3 km jihozápadně od Božího Daru. Z geologického hlediska se jedná se o nefelinitový (čedičový) suk vzniklý v třetihorním období miocénu vertikálním sopečným vyvřením; okolní druhohorní fylity byly později obnaženy erozí. V tomto se jedná o nejvyšší vrch tohoto druhu nejen v Krušných horách ale i ve střední Evropě. Na svahu jsou navíc patrné zbytky lávového příkrovu. Na Špičák žádná cesta nevede. Navíc v zimním období dost těžko přístupný. Leží přímo uprostřed Národní přírodní rezervace Božídarské rašeliniště, kde se má chodit po vyznačených cestách, na druhou stranu na vrcholu nic chráněného neroste. Nejblíže pod vrchol se dá dostat po červené značce z Božího Daru, která Špičák obchází ze západu. Od rozcestí Špičák je božídarský vrchol vzdálen asi 300 m východně.
Klínovec
vzdálenost: 20 km
Majestátná hora v tajemném oparu lákala dobrodružné duše odnepaměti. V polovině 19. století byla k vrcholu vybudována zpevněná cesta, a tak se za svěžím horským vzduchem mohli v pohodlí a bezpečí vydávat i hosté z nedalekých lázeňských měst. Roku 1884 postavili členové jáchymovského Krušnohorského spolku na Klínovci kamennou rozhlednu, ke které později přibyl také hotelový komplex budov. Uvnitř se nachází především hotelový sál s unikátním kazetovým stropem. Najdete na něm znaky všech obcí a měst pod Klínovcem. V současné době prochází celý areál rozsáhlou rekonstrukcí, a tak se dovnitř bohužel nedostanete, ale rozhledna od roku 2013 přístupná je.
Možná nedosahuje závratných výšin krkonošské Sněžky, zato ale svým návštěvníkům nabízí daleko přívětivější tvář se snadnou dostupností. S nadmořskou výškou 1244 m je Klínovec nejvyšší vrchol Krušných hor - v létě oblíbený cíl pěších i cykloturistů, v zimě pak vyhledávané lyžařské středisko. Najdete tu dva vynikající ski areály, Klínovec jih a Klínovec sever, na samém vršku spojené slavnou rozhlednou.
Fichtelberg
pěšky: 16 km, autem: 20 km
je s výškou 1214,6 metrů nejvyšší horou spolkové země Sasko i německé části Krušných hor. Společně s okolím blízkého českého Klínovce tvoří centrum zimních sportů v Krušných horách. Na úpatí hory leží nejvýše položené město Německa, lázně Oberwiesenthal. Jihovýchodně se nachází menší z vrcholů hřbetu - Kleiner Fichtelberg (1206 m). Jižněji, už v Čechách za hraničním potokem Polavou leží Klínovec (německy Keilberg) 1244 m, nejvyšší vrchol celých Krušných hor. Na vrcholu stojí Fichtelberghaus s 31 metrů vysokou rozhlednou a meteorologickou stanicí. Na východní stranu hory vede z Oberwiesenthalu kabinková lanovka, nejstarší v Německu. V provozu je už od roku 1924. Z Fichtelbergu je vidět převážná část německého středního Krušnohoří. Na východě lze přes hřebeny českých hor pozorovat i České středohoří s Milešovkou. Několik málo dní v roce lze pozorovat bavorské pohoří Smrčiny, české Krkonoše a Šumavu i její nejvyšší horu Velký Javor. Lanovka je nejdůležitějším dopravním prostředkem a je nejstarší svého druhu v celém Německu, funguje od roku 1924, měří 1175 metrů a překonává 305 metrů převýšení. Cesta nahoru trvá šest minut. Z Oberwiesenthalu na vrchol jezdí i autobusová linka. Pod vrcholem se nachází i několik parkovišť. Další možností je úzkorozchodná dráha Fichtelbergbahn z Cranzahlu do Oberwiesenthalu.